Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydává každoročně přehled statistik o vzdělávání, díky kterým je jasně vidět, ve kterých oblastech český vzdělávací systém pokulhává a kde se naopak blíží průměru OECD.
Poměr vysokoškoláků se v Česku během 21 let zvýšil o 24 %. Aktuálně má 35 % Čechů ve věku 25 až 34 let vysokoškolské vzdělání. Největší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v Praze a to rovných 50 %. Hlavní město v českém srovnání jasně vyčnívá, na severozápadě Čech je to pouze 15 %
Česko oproti ostatním zemím OECD má mnohem nižší podíl studijních oborů na středních školách, ze kterých může absolvent směřovat na vysokou školu. Zatímco ve 12 zemích OECD to umožňují všechny středoškolské obory, v ČR je to pouze 62 % středních škol. Nejžádanější vysokoškolské programy jsou u nás z ekonomické a právní oblasti.
Průměrná investice HDP do vzdělávání od mateřských až po vysoké školy činí v zemích OECD 4,9 %. Česko investovalo v roce 2018 pouze 4,3 %, podle dostupných údajů za roky 2020 a 2021 se podíl ještě sníží, na 3,92 %. Přes 6 % HDP investuje do školství Norsko, Izrael, Chile a USA. Česko investuje více do středních škol na úkor základního vzdělání. Výdaje do základních škol neodpovídají průměru OECD.
Roční průměrný plat učitele v OECD za rok 2021 činil 41 941 dolarů (tedy cca 981 tisíc Kč) v mateřských školách a 53 682 dolarů (cca 1,25 milionu Kč) na středních školách. V Česku to bylo za loňský rok 657 tisíc Kč v rámci mateřských škol a 849 tisíc Kč v rámci středních škol.
