Více než polovina těch, jejichž srdce tento šok utrpí, zemře. Lékaři neustále zkoumají, jak by bylo možné úmrtnost snížit. Nedávno vyšla přelomová studie českých kardiologů, která porovnávala dva uznávané léčebné přístupy v léčbě. Užitek z jejich zjištění budou mít specialisté po celém světě. Čeští lékaři byli první, kdo s analýzami přišli.
Kardiogenní šok je stav, kdy srdce není schopné pumpovat dostatek krve, a dochází tak k postupnému selhávání jednotlivých orgánů. „I přes zásadní pokrok v diagnostických nástrojích, lécích a terapeutických zákrocích má stále vysokou úmrtnost,“ říká předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. Právě on stál v čele studie, která zkoumala dva typy léčby pacientů a jejich efekt. Cílem studie bylo porovnat dva uznávané terapeutické přístupy v léčbě těžkého kardiogenního šoku. Prvním byla časná konzervativní léčba a druhým okamžité napojení pacientů na extrakorporální membránovou oxygenaci, která dočasně nahradí funkci plic a srdce. Právě to se kromě jiných přístrojů používá v kritických případech proto, aby si srdce odpočinulo.
„Analyzovali jsme soubor 117 pacientů, 58 z nich bylo ihned napojených na přístroj a 59 zahájilo počáteční konzervativní léčbu. Zjistili jsme, že u pacientů s rychle se horšícím nebo těžkým kardiogenním šokem okamžité zavedení přístroje jejich stav v porovnání s druhou skupinou nezlepšilo. Nicméně další analýzy naznačují, že ti, kteří měli na začátku nižší krevní tlak, z okamžitého zavedení profitovali,“ popisuje Ošťádal s tím, že tyto výsledky mohou významně ovlivnit současnou lékařskou praxi. Práce českých lékařů nedávno publikovalo několik světových odborných časopisů.
