Nemoci oběhové soustavy měly ještě na konci osmdesátých let na svědomí více než polovinu mrtvých. V devadesátých letech se tento trend začal obracet a dnes infarkt či mrtvice zabijí necelých čtyřicet procent obyvatel České republiky. Vyplývá to ze zpráv Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za procentuální změnu v úmrtnosti na srdeční onemocnění může podle odborníků zejména péče o životní prostředí, hlavně v oblasti emisí, a lepší stravovací návyky.
Trend poklesu úmrtnost se v České republice ale za covidové pandemie nejenže zastavil, naopak nabral opačný směr. „Rok 2021 tak zůstal rokem s nejvyšším úhrnem zemřelých v naší poválečné historii,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. Loni se však už čísla začala vracet na předcovidové hodnoty.
K nárůstu počtu zemřelých z části přispěly změny věkového složení populace a stárnutí silných populačních ročníků narozených ve 40. letech 20. století.
Dnešní naděje je oproti konci osmdesátých let vyšší takřka o deset let. „První odhad naděje dožití při narození pro rok 2022 hovořil o hodnotě 76,1 roku pro muže a 82 let pro ženy,“ dodává Michaela Němečková z Českého statistického úřadu.
