Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv vzrostla spotřeba antibiotik za posledních pět let z 52 milionů spotřebovaných denních dávek na 73 milionů. Z jeho průzkumu navíc vyplývá, že počet vydaných balení zůstává relativně neměnný, co se ale mění, je právě rychle rostoucí spotřeba. To znamená jediné – Češi užívají antibiotika intenzivněji než dřív a dostávají vyšší dávky nebo mají delší léčebnou kúru.
Společně s tím se mění i léčba infekcí, která je čím dál obtížnější kvůli narůstající antibiotické rezistenci. Podle nedávné studie má zhruba 13 procent domácností doma antibiotika, která nevyužívá. Zhruba čtyři procenta domácností je mají jako železnou rezervu, kdyby je náhodou někdo z rodiny potřeboval.
„To, že má tolik lidí doma zbytky antibiotik, je vážný problém. Často to znamená, že předchozí léčbu nedokončili, což snižuje její účinnost a podporuje vznik rezistence. Ještě horší je pak použití zbytku balení bez doporučení lékaře. K zahájení antibiotické léčby je vždy nutné vyšetření lékaře, stanovení diagnózy a určení správného typu antibiotika proti konkrétní bakteriální infekci. Kvůli laickému používání antibiotik se zvyšuje riziko vzniku rezistentních kmenů bakterií, které si navíc mezi sebou předáváme. Zodpovědné užívání antibiotik tak chrání nejen jednotlivce, ale i jeho okolí,“ říká viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.
Lékárníci varují i před dalšími negativy takzvané antibiotické rezistence. Dopad má totiž na celé zdravotnictví. Komplikuje léčbu běžných infekcí, prodlužuje pacientovi hospitalizaci a zvyšuje náklady na léčbu. Do boje proti antibiotické rezistenci se zapojují i sami farmaceuti tím, že při výdeji antibiotik v lékárnách kontrolují správné dávkování a také upozorňují pacienty na to, aby léky brali v přesně stanovených intervalech a po předepsanou dobu.
