Spor o Grónsko se prohlubuje. Washington po jednání nezměnil kurz

Středeční jednání mezi představiteli Spojených států, Dánska a Grónska ve Washingtonu napětí kolem budoucnosti Grónska spíše prohloubilo, než aby ho zmírnilo. Přestože se strany dohodly na vytvoření společné pracovní skupiny k řešení širších otázek spojených s arktickým územím, zásadní rozpor zůstal. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena se americké stanovisko nezměnilo a Washington nadále trvá na tom, že Spojené státy musí Grónsko získat. Dánsko i Grónsko takový postoj označují za nepřijatelný zásah do své suverenity.

Napětí dále přiživila vyjádření prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně tvrdí, že strategicky položený a surovinami bohatý ostrov je klíčový pro bezpečnost USA. Na sociálních sítích prohlásil, že pouze americká kontrola Grónska by zajistila ochranu před vlivem Ruska a Číny, a naznačil, že pro dosažení tohoto cíle zůstávají otevřené všechny možnosti. Taková rétorika vyvolala neklid uvnitř NATO. Dánsko a Grónsko v reakci zdůraznily, že ostrov není na prodej, a oznámily posilování vojenské přítomnosti v regionu ve spolupráci se spojenci, včetně plánovaných cvičení v roce 2026.

Vyhrocená situace se promítá i do politických postojů v samotném Grónsku. Tamní představitelé nyní kladou větší důraz na jednotu s Dánskem než na dříve zdůrazňovanou cestu k nezávislosti. Premiér Jens-Frederik Nielsen uvedl, že v době, kdy jiný stát otevřeně hovoří o převzetí území, není prostor pro hazardování s právem na sebeurčení. Postoj Kodaně a Nuuku mezitím získává podporu evropských spojenců, zatímco Trumpovy ambice narážejí i na skepsi americké veřejnosti, která podle průzkumů anexi Grónska z velké části odmítá.