Alois Jirásek, jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů, se narodil v roce 1851 v Hronově. Pocházel ze selského rodu, vystudoval historii na pražské univerzitě a celý život působil jako středoškolský učitel. Přátelil se s mnoha osobnostmi české kultury a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů, který podpořil vznik samostatného Československa.
Jirásek se proslavil především svými historickými romány, které ztvárňují klíčové okamžiky českých dějin. Husitství věnoval díla jako Mezi proudy či Proti všem, pobělohorskou dobu zachytil v románech Psohlavci nebo Temno. Národní obrození přiblížil v F. L. Věkovi a Filosofské historii. Psal také pro mládež, jeho Staré pověsti české patří ke klasice.
Od roku 1909 se věnoval výhradně literatuře. V roce 1920 byl zvolen senátorem a až do své smrti v roce 1930 zůstal významnou kulturní osobností. Jeho jméno dnes nese řada škol, ulic i festival amatérského divadla Jiráskův Hronov. Česká literatura v něm našla mistra historické beletrie, jehož dílo formovalo celé generace čtenářů.
