Na pahorku Spindletop poblíž města Beaumont v Texasu narazili vrtaři na ropu v hloubce přes 1 000 stop. Prudký výtrysk zaplavil okolí na stovky metrů a proudil tempem zhruba 100 000 barelů denně. Zastavit ho se podařilo až po devíti dnech, ale zpráva o nálezu už mezitím obletěla celý svět.
Ropa byla do té doby ve Spojených státech využívána hlavně jako mazivo a k výrobě petroleje do lamp. Spindletop však otevřel cestu k jejímu masovému využití jako paliva pro nové vynálezy, především automobily a letadla. Na kapalné palivo postupně přešla i doprava, která dosud spoléhala na uhlí, včetně lodí a vlaků.
Za objevem stál dlouhodobý odhad texaského podnikatele a amatérského geologa Patillo Higgins, že se pod solným dómem skrývá obří ložisko. Průlom nastal až poté, co práva převzal inženýr Anthony Lucas, jehož vrt 10. ledna 1901 skutečně „vybuchl“. Higgins sám však už v té době ve společnosti neměl podíl a na zlaté horečce nezbohatl.
Beaumont se během několika měsíců proměnil v město černého zlata, jehož počet obyvatel se ztrojnásobil. V okolí rychle vznikly stovky vrtů a desítky ropných firem, mezi nimi i společnosti, které dodnes patří k největším hráčům světového trhu, jako Exxon či Texaco. Spindletop zažil druhý rozmach ve dvacátých letech minulého století, později se zde těžila i síra. Dnes zůstává místem, kde se zrodil moderní americký ropný průmysl.
