Sovice sněžní, známá také jako polární či arktická sova, patří k nejikoničtějším ptákům planety. Je proslulá bílým peřím, žlutýma očima a schopností lovit i pod hlubokým sněhem. Přesto nyní Švédsko přichází o tento druh vůbec poprvé za posledních 20 let.
Podle ochranářů z BirdLife International nebyl ve Švédsku zaznamenán žádný úspěšný hnízdní pokus ani mládě od roku 2015. Právě absence rozmnožování po celé desetiletí vedla k vyhlášení regionálního vyhynutí. V 70. letech přitom v horských oblastech země hnízdily stovky párů a sova se stala symbolem severské divočiny.
Na globální úrovni je druh veden jako zranitelný. International Union for Conservation of Nature odhaduje, že ve volné přírodě přežívá už jen asi 14 000 až 28 000 jedinců. K úbytku přispělo lovení, úbytek přirozeného prostředí i lidská infrastruktura, rozhodující roli však hraje oteplování Arktidy.
Teplejší zimy znamenají méně sněhu a zánik sněhových tunelů, na nichž jsou závislí lumíci, hlavní potrava sov. Bez nich nemají ptáci šanci přežít ani vyvést mláďata. Podle dat National Oceanic and Atmospheric Administration se Arktida otepluje až čtyřikrát rychleji než zbytek světa a poslední dekáda byla nejteplejší v historii měření.
Ochránci přírody varují, že zmizení sovice sněžní je jasným signálem rychlých změn arktických ekosystémů. Zároveň však zdůrazňují, že návrat druhu není zcela vyloučen. Záleží na tom, jak rychle a důsledně budou státy chránit klima i přírodu, na níž jsou tyto ikonické sovy závislé.
