Aktivita soukromého sektoru v eurozóně v říjnu vzrostla nejrychlejším tempem od poloviny roku 2023. Ukazatel nákupních manažerů (PMI) se zvýšil na 52,2 bodu oproti zářijovým 51,2 a naznačuje devátý měsíc růstu v řadě. Výsledek překvapil analytiky, kteří čekali zpomalení.
K růstu přispěly jak služby, tak průmysl, přičemž sektor služeb dosáhl nejvyšší úrovně za více než rok. Výroba se poprvé od roku 2022 dostala do kladných čísel. Zaměstnanost se zvedla a podniky hlásí více zakázek, i když inflace zůstává smíšená – náklady klesají, ale ceny výstupů rostou.
Největší ekonomika eurozóny, Německo, hlásí nejrychlejší růst za dva a půl roku. Kompozitní index tam dosáhl 53,8 bodu, posílený silnými službami i stabilizací průmyslu. Naopak Francie se dál propadá – její index spadl na 46,8 bodu, což znamená čtrnáctý měsíc hospodářského útlumu v řadě.
Podle ekonomů je Francie brzdou eurozóny kvůli politické nejistotě a slabé důvěře investorů. Zatímco Německo těží z oživení domácí poptávky, Paříž se potýká s rozpočtovými spory a stagnujícím průmyslem.
Finanční trhy reagovaly klidně – hlavní indexy zůstaly téměř beze změny, investoři čekají na nová inflační data z USA. Evropská ekonomika však po měsících nejistoty zřejmě znovu nabírá dech.
