Jak daleko může partner zajít, než naruší osobní svobodu druhého? Průzkum agentury STEM/MARK ukazuje, že Češi mají ohledně soukromí ve vztazích poměrně jasné hranice. Největší odpor budí špehování telefonu a online aktivit.
Až 86 procent lidí považuje za nepřijatelné tajné sledování partnerova chování na internetu. Podobně přísně vnímají i čtení soukromé komunikace nebo prohlížení telefonu bez svolení. Nejcitlivější jsou na to ženy a vysokoškoláci, tolerantnější jsou naopak mladší lidé do 30 let.
Přesto i u mladé generace převažuje názor, že digitální soukromí by mělo zůstat nedotčeno. Podle analytičky Zuzany Rabochové lidé vnímají zásahy do osobních údajů spíše jako kontrolu než jako projev důvěry. Výjimkou je sdílení informací o financích, které je vnímáno pozitivněji.
Důvěra v partnera je v Česku relativně vysoká – průměrně 8,7 bodu z 10. Více důvěřují muži, starší lidé a ti, kdo jsou ve vztahu déle než 11 let. I tak ale třetina respondentů připouští, že hodnocení záleží na kontextu – třeba u sdílení polohy.
Výsledky průzkumu ukazují, že lidé dovedou rozlišit, kdy jde o projev zájmu, a kdy už o narušování svobody. Klíčové přitom není jen samotné chování, ale také motivace, s jakou partner jedná. Hranice mezi důvěrou a kontrolou zůstává křehká – a o to důležitější je si o ní ve vztazích otevřeně povídat.
