Ombudsman upozorňuje na nedostatky současného systému náhradní péče i na situaci ve školských ústavních zařízení. „Současný systém péče o děti nefunguje tak, jak bychom si přáli a jak by bylo potřeba. Je proto potřeba stanovit záměr, kam ji směřovat,“ řekl ombudsman Stanislav Křeček.
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm a právníci z jeho kanceláře zase upozorňují na problematickou legislativu, která nerozlišuje mezi pravidly pro ústavní a ochrannou výchovu, přestože se jedná o dva právní instituty s odlišným účelem. Ústavní výchova představuje jednu z forem náhradní péče o dítě, zatímco ochranná výchova je trestněprávní opatření ukládané za spáchání trestné činnosti.
Právní úprava dokonce nerozlišuje ani mezi dětmi umisťovanými do příslušných zařízení. Některé děti se do zařízení umisťují kvůli tomu, že se o ně nedokáže postarat jejich vlastní rodina nebo spáchaly trestný čin, jiné trpí závažnými poruchami chování, další zase mívají například neurovývojové poruchy nebo závislostní problémy. Každé dítě však potřebuje jinou péči a jiný přístup. Právní úprava by proto měla jasně definovat péči o různé skupiny dětí včetně prostorových podmínek zařízení a počtu personálu.
Navíc v zařízeních určených pro ochrannou výchovu a extrémní poruchy chování znamená nedostatek personálu i významné bezpečnostní riziko. „Veřejný ochránce práv i samotná zařízení upozorňují již řadu let na chybějící dlouhodobou koncepci systému ústavní a ochranné výchovy. Troufám si přitom říci, že se jedná o zásadní nedostatek, od něhož se odvíjejí další závažné problémy, s nimiž se systém potýká,“ říká Schorm.
