Jméno režiséra Evžena Sokolovského si tuzemský filmový a televizní divák spojuje zejména se seriály 70. a 80. let, které vznikaly na přímou objednávku kulturních komisí KSČ, ovšem málokdo ví, že v době, kdy po válce s režií začínal, byl jedním z nejprogresivnějších umělců, sledující ty nejžhavější světové trendy. Nejprve působil v brněnském divadelním souboru Křesadlo a posléze přešel do Horáckého divadla v Jihlavě. Ovšem po Únoru 1948 přišly nové časy a Sokolovský se vzhlédl v budovatelském filmu.
V 60. letech krátce přičichl k tehdejší nové vlně a začal točit filmy se svou budoucí manželkou Miriam Hynkovou, ovšem definitivní zlom přišel v době normalizace, kdy nejprve natočil vesnický komediální seriál Hostinec U koťátek a posléze už přišla díla, která se, ať v dobrém, či ve zlém, vryla do paměti televizních diváků.
V roce 1975, kdy dokončil cyklus Nejmladší z rodu Hamrů, započal 13 let trvající úspěšnou sérii, kterou lemovaly seriály Muž na radnici, Inženýrská odysea, Okres na severu, Gottwald a Chlapci a chlapi, kvůli čemuž Sokolovského odřízla Sametová revoluce od další tvorby. Ještě v roce 1990 se do televize dostala jeho poslední práce, drama Premiéra a poté už Sokolovský zůstal bez práce. Zemřel v ústraní v červnu 1998. Jeho manželka, která po revoluci zazářila v seriálu Život na zámku, ho přežila o 12 let.
