Výzkumníci z University of Manchester nenašli důkazy, že by intenzivnější používání sociálních sítí nebo častější hraní videoher zvyšovalo u dospívajících úzkosti či deprese v průběhu následujícího roku. Studie sledovala 25 000 žáků ve věku od 11 do 14 let během tří školních let. Analyzovala jejich online návyky i psychickou pohodu.
Autoři zkoumali rozdíly mezi aktivním používáním sítí, například chatováním, a pasivním prohlížením obsahu. Ani tyto rozdíly však podle výsledků samy o sobě nevedly ke zhoršení duševního zdraví. Podle vedoucí autorky Qiqi Cheng je zjednodušené tvrdit, že samotný čas u obrazovky způsobuje psychické potíže.
Studie upozorňuje, že negativní dopady technologií jsou často přeceňovány, zatímco možné přínosy zůstávají stranou. Sociální sítě mohou posilovat sociální vazby, umožňovat sdílení zkušeností nebo podporovat sebevyjádření. Významnou roli přitom hraje to, co mladí lidé online dělají a s kým jsou v kontaktu.
Výzkum také naznačuje opačný směr vztahu. Dospívající s úzkostmi či depresivními pocity mohou častěji sahat po sociálních sítích nebo hrách jako po způsobu, jak zvládat stres nebo zlepšit náladu. Technologie tak mohou být spíše důsledkem psychických potíží než jejich příčinou.
To však neznamená, že problémy duševního zdraví mladých lidí nejsou vážné. Podle údajů World Health Organization žije v evropském regionu s psychickým onemocněním více než 30 milionů dětí a mladistvých. Odborníci proto vyzývají k tomu, aby se pozornost soustředila méně na samotné technologie a více na podporu, vztahy a celkové životní podmínky mladých lidí.
