Poslední půl rok existence Československa připomínalo spíše předsmrtnou křeč federace, kdy dokonce nebyla obsazená ani pozice hlavy státu. Během července 1992 se konalo několik voleb, které však rozuzlení patové situace nepřinesly. Při těch, které připadly na den přesně před 32 lety, tedy na 16. července 1992, už zůstal jediný kandidát, šéf tehdejších československých republikánů Miroslav Sládek.
Poté, co v prvním kole nebyl překvapivě zvolený dosavadní prezident Václav Havel, se v kole druhém ucházel o post prezidenta právě Sládek. Tomu však poslanci Federálního shromáždění dali důvěru oproti Havlovi pouze poloviční, a proto se nakonec ani Sládek nestal hlavním představitelem státu, který byl už kvůli národnostním sporům odsouzený k zániku.
Pět dnů po Sládkově nezvolení Havel definitivně opustil svůj úřad, čímž symbolicky zavřel československou kapitolu. Volby prezidenta ČSFR se opakovaly do konce roku 1992 ještě několikrát, ale zcela neznámé osobnosti jako Marie Kristková, Zdeněk Pinta, Zdeněk Procházka a Josef Včelař-Kotas už spíše vážnost funkce degradovaly.
Po rozpadu federace se pak do čela samostatného českého státu vrátil Václav Havel a Miroslav Sládek se stal po celý zbytek 90. let jeho velkým kritikem.
