63 procent dotazovaných z ohrožených skupin se s nenávistnými projevy online setkává jednou týdně.
„Kyberšikana se vyskytuje v takové míře, že ji respondenti už často ani za kyberšikanu nepovažují – bude potřeba na to reagovat a připravit v různých organizacích i na školách další opatření,“ říká analytik Michal Kormaňák.
Problém mají často dospívající, kteří se hlásí k LGBTQ+. „Každý mladý člověk z LGBT+ komunity se v uplynulém roce setkal s nenávistnými projevy – pětina z nich dokonce denně. A to je jen špička ledovce. Výzkum ukazuje, že předsudky vůči menšinám je běžnou součástí života v Česku,“ uvádí ředitelka právnické organizace In Iustitia Klára Kalibová.
Průzkum ukázal, že 45 procent dětí a dospívajících na kyberšikanu reaguje aktivně. To znamená, že si dotyčného člověka na sociálních sítích zablokují. Pokud jde o ohrožené skupiny, například Ukrajince nebo lidi hlásící se k LGBTQ+ hnutí, reagují aktivně v 66 procentech případů, například oznámí nenávistný obsah sociální síti, přidávají komentáře s fakty nebo podporují komentáře, které nenávistným příspěvkům odporují.
