Škola v americkém státě Maine měla být poslední šancí pro mladistvé delikventy, závislé teenagery a děti, se kterými si rodiče nevěděli rady. Vedení slibovalo přísnou disciplínu a takzvanou terapii tvrdou láskou. Realita ale byla krutá. Za zdmi školy vládla atmosféra strachu. Studenti museli donášet na spolužáky, podstupovat veřejná ponižování a podstupovat kruté tresty. Jakýkoli odpor znamenal ještě tvrdší zacházení.
Denní režim připomínal vězení. Neposlušní chlapci končili v izolaci, byli nucení k vyčerpávajícím pracím nebo se stávali terčem posměchu celé skupiny. Nejvíc děsu vzbuzovaly takzvané ringy, kdy museli v kruhu boxovat, dokud jeden z nich nepadl. V roce 1982 při takovém zápasu zemřel šestnáctiletý Phil Williams. Škola případ zametla pod koberec a pokračovala dál, jako by se nic nestalo.
Navzdory dlouholeté kritice existovala škola víc než čtyřicet let. Rodiče platili obrovské částky, protože věřili, že jejich děti projdou proměnou. Ve skutečnosti mnohé odcházely zlomené a s hlubokým traumatem. Škola si dokázala udržet pověst poslední záchrany a přijímala nové studenty, přestože ji bývalí žáci označovali za koncentrační tábor pro mladistvé. Definitivní konec přišel až v dubnu 2011, kdy se příběh Élan School propletl i s jednou z nejsledovanějších vražd v Americe. 15letý Michael C. Skakel ubil svou sousedku Marthu Moxley golfovou holí. V Élanu se k činu údajně přiznal, jenže ne dobrovolně. Spolužáci a vychovatelé ho podle svědectví dohnali k doznání mučením a psychickým nátlakem.
Zakladatel školy Joseph Ricci tvrdil, že se nic takového nestalo, jenže svou verzi už před soudem nestihl obhájit, zemřel na rakovinu plic. Proces ale odhalil děsivé pozadí školy. Studenti jeden po druhém potvrzovali, že běžnou součástí výchovy bylo bití, ponižování a nesmyslné zákazy. Spustila se lavina svědectví a zničila pověst školy jednou provždy. Po čtyřiceti letech se dveře školy nadobro zavřely.
