Od konce tříleté korejské války v roce 1953, kdy proti sobě bojovala Jižní Korea podporovaná OSN a Korejská lidově demokratická republika neformálně podporovaná Sovětským svazem a Čínskou lidovou republikou, jsou vztahy mezi oběma zeměmi stále napjaté. Konflikt skončil příměřím, nikoliv oficiální mírovou smlouvou.
Americký ministr obrany Lloyd Austin při návštěvě Jižní Koreje mluvil o rozšíření vojenských cvičení a nasazení letadlových lodí a bombardérů dlouhého doletu, aby země líp čelila severokorejskému vývoji zbraní a zabránila tak válce. To ale vyprovokovalo Severní Koreu.
Mluvčí ministerstva KLDR věc komentoval tvrdě: "Bezohledné vojenské konfrontační manévry a nepřátelské činy USA a jejich vazalských sil posunuly vojenskou a politickou situaci na Korejském poloostrově na extrémní červenou linii." Uvedl také, že Severní Korea bude reagovat na jakékoli vojenské kroky Spojených států a využije silných protiopatření, včetně nejrozsáhlejší jaderné síly, pokud to bude nutné.
Tomu se brání Bílý dům: "Odmítáme názor, že naše společná cvičení s partnery v regionu slouží jako jakákoli provokace. Jedná se o rutinní cvičení, která plně odpovídají dřívější praxi."
Loni Severní Korea provedla rekordní počet testů balistických raket, které zakazují rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Země také znovu otevřela testovací areál jaderných zbraní.
