Americké i ruské politické špičky nezávisle na sobě vyzvaly k ukončení bojů na území Náhorního Karabachu na pomezí hranic Ázerbájdžánu a Arménie. To bylo od začátku tohoto týdne po vytrvalou dělostřeleckou a minometnou palbou ze strany ázerbájdžánské armády. Postsovětskému státu se nelíbily tendence zejména arménského obyvatelstva, které jevilo separatistické choutky.
Šéf americké diplomacie Anthony Blinken jednal o příměří s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem i s jeho arménským protějškem Nikolem Pašinjanem, kterému slíbil plnou podporu Spojených států na zachování národní suverenity. Podobný postoj zaujalo i Rusko. Právě návrh příměří Kremlu nakonec karabašská armáda přijala, přestože znamená úplné odzbrojení výměnou za stažení těžké ázerbájdžánské techniky.
A meeting of representatives of #Azerbaijan and the #Armenian population of Nagorno-Karabakh began in #Yevlakh. pic.twitter.com/GWBUjV8p6J
— NEXTA (@nexta_tv) September 21, 2023
Příměří zprostředkované Ruskem hovoří také o tom, že zůstane volná jediná pozemní cesta, Lačinský koridor, který spojuje Karabach s Arménií. Po ní se nyní arménští obyvatelé Karabachu přesidlují do své vlasti. Zahraniční pozorovatelé však hovoří o tom, že cestu kontrolují nejen ruští vojáci, ale i ázerbájdžánská armáda. Podle arménských úřadů navíc údajně ázerbájdžánská armáda pokračuje v operacích v horské enklávě.
