Další případ internetového podvodu ukazuje, jak snadno mohou pachatelé zneužít důvěřivosti starších lidí. Seniorka z Olomouce poslala za několik dní téměř 200 tisíc korun muži, který se na WhatsAppu vydával za její dceru. Žena mu uvěřila, poskytla dokonce i údaje ke své platební kartě a o podvodu se dozvěděla až ve chvíli, kdy zjistila, že jí z účtu zmizely peníze. Kriminalisté nyní případ vyšetřují, pachateli hrozí až pět let vězení.
Policie upozorňuje, že tento způsob vylákání peněz není ojedinělý. Podvodníci využívají nejčastěji SMS nebo komunikaci v aplikacích, kde se představí jako rodinný příslušník v nouzi. Oběť pak požádají o okamžité zaslání peněz, často zdůrazňují časovou tíseň nebo technické potíže se svým bankovním účtem. Seniorka z Olomouce odesílala částky na různé účty a dokonce vyfotila obě strany své platební karty. Teprve když si skutečně zavolala se svou dcerou, pochopila, že se stala obětí podvodu.
Policie i odborníci na kyberbezpečnost upozorňují, že podobných scénářů existuje celá řada. Pachatelé se vydávají například za bankovní úředníky, kteří údajně odhalili útok na účet, a žádají klienta o přihlášení do internetového bankovnictví. Další variantou jsou falešné výzvy k zaplacení nedoplatku za energie, poštovné či clo. Často se objevují i telefonáty, kdy podvodník tvrdí, že je vnuk nebo jiný příbuzný, který nutně potřebuje peníze na nečekanou opravu či léčbu.
Odborníci proto doporučují rodinám, aby o těchto rizicích se svými rodiči a prarodiči mluvili. Důležité je zdůraznit jednoduché zásady jako například nikdy neposílat peníze jen na základě zprávy v mobilu, neklikat na podezřelé odkazy a nikomu neprozrazovat údaje k platební kartě ani přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Pokud někdo tvrdí, že je příbuzný v nouzi, je dobré si vždy ověřit pravdivost telefonickým hovorem na číslo, které člověk zná.
