Faktem je, že u tří favorizovaných kandidátů se všechny agentury sekly. Může na tom mít podíle ale i to, že průzkumy před prvním kolem uváděly, že čtvrtina voličů stále není rozhodnutá koho bude volit, což se pak zřejmě projevilo na „pádu“ Nerudové a vzestupu Petra Pavla a Andreje Babiše
O tom, že postoupí Pavel a Babiš, napovídaly všechny čtyři poslední průzkumy. V žádném se nedostala Danuše Nerudová na první nebo druhé místo. Podle šetření se však zdálo, že výsledek bude mnohem těsnější a že Nerudová bude „šlapat“ svým konkurentům na paty. To se nakonec nestalo a se svými necelými 14 procenty ztrácela na Pavla s Babišem 21 %. Ve čtveřici posledních průzkumů měla bývalá rektorka Mendelovy univerzity v rozmezí kolem třiadvaceti procent.
Finalisté dosáhli ve volbách na 35 procent, ale v průzkumech měli oba lehce pod třicet. Modely se však nesekly v pořadí postupujících do druhého kola. Při zprůměrování výsledků ze čtveřice průzkumů vedl Pavel s 28,2 %, zatímco Babiš při zprůměrování měl jen 27,3 %. Ve skutečnosti byl rozdíl ještě těsnější 35,40 % vs 34,99 %.
U dalších kandidátů se průzkumy sekly méně s výjimkou kandidáta za SPD Jaroslava Bašty, který v posledních průzkumech začal stoupat a před volbami měl v rozmezí 5 až 7 procent. Nakonec od voličů dostal 4,45 procent.
Pavel Fischer skončil v prvním kole na čtvrtém místě se 6,75 %, což je takřka totožný výsledek jak opři zprůměrování posledních čtyř průzkumů (6,35 %). O procento navíc dostal v průzkumech Marek Hilšer, který nakonec měl ve volbách „jen“ 2,56 procent. Výsledky Karla Diviše (1,35 %) a Tomáše Zimy (0,55 %) se také posledním průzkumům velmi podobají a stejně jako u Hilšera je mírně nadhodnotily.
Preference jednotlivých kandidátů v posledních čtyřech lednových průzkumech agentur Median, Ipsos, Kantar a STEM v porovnání s výsledkem v prvním kole:
