Co se skutečně stalo 30. září 1913, tedy přesně před 110 lety, v Lamanšském kanálu mezi Francií a Velkou Británií, nebylo dodnes spolehlivě vysvětleno. Jisté však je, že na tomto místě našel svou smrt Rudolf Diesel, německý konstruktér a vynálezce vznětového motoru, který se v následujících desetiletích stal jednou z nejdůležitějších věcí, které lidstvo začalo používat. Není jisté, zda 55letý muž spáchal sebevraždu, ačkoliv nebyl nalezen dopis na rozloučenou, nebo se stal obětí zástupců německého císařského námořnictva, kteří se snažili získat technický náskok nad anglickým loďstvem a Diesel jim svůj vynález nechtěl přenechat.
Přestože dnešní ekologičtí aktivisté Dieselův vynález nenávidí, je jasné, že patent z roku 1892, tehdy ještě na primitivnější bázi, měl v příštích letech změnit svět. O šest let později už byla v Augsburgu založena továrna, která začala takzvané dieselové motory vyrábět.
Po dalších úpravách byl jeho motor roku 1900 vyznamenán na světové výstavě v Paříži Velkou cenou. Na základě tohoto úspěchu uzavřely s Dieselem smlouvu kodaňské loděnice a v Londýně byla založena společnost Diesel Engine Company. Stal se z něho boháč, ovšem pozdější neuvážené kroky na burze jej o většinu majetku připravily.
Jeho jméno je dodnes synonymum pro naftové motory a obecně se používá i jako pojmenování paliva samotného. V roce 1999 po něm byla pojmenovaná i planetka mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru.
