V přepočtu o šedesát miliard korun méně než v lednu utržilo Rusko v únoru za vývoz své ropy, kdy za tuto komoditu utržilo v přepočtu 260 miliard korun. Podle mezinárodní energetické agentury IEA se tak projevil cenový strop, jenž je důsledkem sankční politiky, kterou na Rusko uvalily evropské státy a USA. „Uvidí se, zda bude po nedávném zavedení cenového stropu dostatečný zájem o ruské ropné produkty, nebo zda jejich produkce začne pod tíhou sankcí klesat. Tržby země se ale každopádně snižují,“ uvedla agentura ve své zprávě.
Ruské ministerstvo financí už přiznalo, že fiskální příjmy z prodeje ropy jsou nyní na pětačtyřiceti procentech úrovně loňského roku. Kreml však větší problémy ve své ekonomice odmítá. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce před pár dny vydal prohlášení, v němž tvrdí, že navzdory obavám se ruská ekonomika i přes západní sankce nehroutí. Podle západních analytiků má ale velmoc větší ekonomické problémy, než oficiálně přiznává.
První sankce padly na Rusko takřka vzápětí po jeho útoku na Ukrajinu koncem února 2022, cenový strop na ropu odsouhlasila skupina největších světových ekonomik G7 v prosinci loňského roku.
