Noviny, toaletní papír, staré oblečení nebo vata. I tak nahrazují ženy, které nemají dostatek peněz, menstruační potřeby. Kromě bezdomovkyň takovou situaci poslední dobou řeší čím dál víc žen, a to hlavně kvůli zdražování. "Bohužel řeším každý měsíc stejné dilema. Jestli koupím sunar nebo tampóny. Je jasné, co vyhraje. Mám to tak od té doby, co zdražilo jídlo a energie. Mám prostě tak strašně velké výdaje, že počítám každou korunu každý měsíc a většinou se nedopočítám," popisuje devětadvacetiletá žena, která hledá pomoc u neziskových organizací a v potravinových bankách. "Situace je alarmující. Každý den k nám přichází ženy, které opravdu nemají na tampóny nebo vložky pro sebe a své dcery. Pokud žena sama živí dvě dospívající dcery, náklady za menstruaci mají tak vysoké, jako rozpočet na jídlo na týden, což je pro některé rodiny likvidační," vysvětluje pracovnice humanitárního skladu Českého červeného kříže v Plzni Jindřiška Hrušková s tím, že občas neziskové organizace zásobují velké firmy, ale není to obvyklé, a tak ženy v nouzi odcházejí většinou posílat s prázdnou.
Podle průzkumů provedených ve Velké Británii každá desátá dospívající dívka nemá peníze na hygienické potřeby. V Česku statistická data o menstruační chudobě zatím chybí, situace se však nebude nijak zásadně lišit. Skotsko v návaznosti na to minulý rok schválilo, že vložky a tampóny budou zcela zdarma, poskytovat je budou úřady, školy a univerzity.
"Finanční dostupnost menstruačních pomůcek je základní předpoklad pro rovnost a důstojnost ve společnosti. Je klíčová také pro předcházení zdravotním rizikům, která může způsobovat používání různých alternativ,” řekla pirátská poslankyně Klára Kocmanová, která byla jednou z političek prosazujících alespoň snížené DPH. To by totiž mohlo hygienické potřeby alespoň více zpřístupnit. Návrh ale nakonec neprošel přes ministra financí.
V České republice tak je DPH na menstruační potřeby 21 procent, což je jedno z nejvyšších v EU. Z okolních států má vyšší zdanění pouze Maďarsko, které dámské hygienické potřeby daní 27procentní sazbou. Podstatně nižší zdanění mají pak ostatní sousední země – v Polsku je to pět procent, v Německu sedm a na Slovensku 9,5 procenta.
