Rodiče budou mít nově zákonnou povinnost vychovávat děti bez tělesných trestů. Změní se také jazyk, kterým soudy péči popisují, zmizí pojmy jako výlučná nebo střídavá péče.
Jednou z nejdiskutovanějších částí novely se stalo postoupení pohledávky na výživném. Nově bude možné, aby třetí strana, kterou je například nezisková organizace, odkoupila pohledávku za dlužné výživné a sama ji poté vymáhala. Zatímco podporovatelé očekávají pomoc rodičům v tíživé situaci, kritici varují před možným rozvojem spekulativního byznysu s dluhy.
Změny se dotknou i předběžných opatření. Ta nahradí takzvané prozatímní rozhodnutí, které nebude možné napadnout odvoláním. Tím se má zabránit zneužívání právních kroků k protahování sporů a blokování kontaktu s dítětem. Soudce dostane víc času na zhodnocení situace, bude moci vést jednání s oběma rodiči i dítětem a doporučit odbornou pomoc. V ideálním případě má takový postup předejít vyhroceným konfliktům.
Kritici ale upozorňují na možnost zdržování řízení ústavními stížnostmi. Podle zastánců ale dosavadní systém často vedl k manipulaci s časem a výběrem soudce.
Novela klade důraz na spolupráci rodičů a snahu o dosažení dohody v zájmu dítěte. I když nové znění zákona neřeší přímo formu péče podle věku dítěte nebo chování rodičů, konečné rozhodnutí zůstane na soudci.
Novela také reaguje na jazyk, který se používá při rozhodování o péči. Odstranění termínů jako výlučná nebo střídavá má podle odborníků napomoci dohodám mezi rodiči. Právě na těchto pojmech často ztroskotá i domluvené uspořádání péče.
V Česku se děti po rozvodu nejčastěji svěřují do péče matky. V roce 2021 takto rozhodly soudy ve více než 14 tisících případech. Otcům připadlo dítě přibližně v 1 350 případech, ve společné nebo střídavé péči je 3 500 dětí.