Když přesně před 115 lety 8. července 1908 nastupoval český básník a spisovatel Rudolf Těsnohlídek do redakce Lidových novin, podepisoval si tím de facto rozsudek nad vlastním životem. Bylo mu 25 let a práci v novinách miloval, proto ve chvíli, kdy krachl list Moravský kraj, do něhož delší dobu přispíval, zamířil přímo do Lidových novin, což byla jeho vysněná meta. Těsnohlídek ale nebyl z těch, kteří by se radovali z vlastních úspěchů, a působení v Lidových novinách se pro něho stávalo noční můrou.
Nejprve sice psal soudničky, ale brzy se stal válečným dopisovatelem z Blízkého východu. Když se pak vrátil do vlasti, napsal i několik svých stěžejních děl, včetně slavné Lišky Bystroušky. Neměl ale štěstí v osobním životě, a to jej dohánělo až ke stavům silných depresí, které vyvrcholily ve dvacátých letech minulého století. Právě tehdy přošla výhrůžka, že z Lidových novin dostane vyhazov, pokud se nedá dohromady. Tato pohrůžka jej ale zničila úplně, začal trpět přeludy a šílel, i když konečně nalezl ženu, s níž mohl být šťastný. Nebyl a proto, když 12. ledna 1928 dokončil v redakci Lidových novin svou denní práci, vytáhl pistoli, otočil ji proti sobě a vystřelil. Nebyl na místě mrtvý, zemřel až po převozu do nemocnice. Jeho manželka Olga se den na to doma otrávila svítiplynem.
Dnes je i přes svůj pohnutý osud Rudolf Těsnohlídek vnímaný jako výrazný představitel impresionismu, který klade velký důraz na životní pesimismus zdůrazňující nešťastné až tragické situace, jaké on sám prožil.
