Francouzský státní rozpočet na příští rok se dostal do kritického bodu. Dnes má zasednout společný výbor Národního shromáždění a Senátu, který se v posledním pokusu pokusí najít kompromisní znění zákona. Pokud se dohoda podaří, čeká rozpočet v úterý hlasování v obou komorách parlamentu. Neúspěch by naopak uvrhl Francii do rozpočtového provizoria a přinutil premiéra Sébastiena Lecornua sáhnout po nouzové legislativě, která by dočasně umožnila státu vybírat daně, vydávat peníze a zadlužovat se i bez schváleného rozpočtu.
Situaci bedlivě sledují investoři i ratingové agentury, protože Francie se potýká s nejvyšším rozpočtovým schodkem v eurozóně. Letos deficit dosahuje 5,4 procenta HDP a Lecornuova menšinová vláda se snaží udržet jej v příštím roce alespoň pod hranicí pěti procent. Už kvůli tomu ustoupila ze svého původního cíle a nabídla nákladné kompromisy socialistům. Senát mezitím schválil vlastní verzi rozpočtu s deficitem 5,3 procenta HDP poté, co konzervativci zablokovali zvýšení daní, které mělo zalepit rostoucí díru v systému sociálního zabezpečení.
Rozpočtový spor tak znovu odhaluje křehkost současného politického uspořádání ve Francii. Po předčasných volbách v roce 2024 přišel prezident Emmanuel Macron o parlamentní většinu a země je řízena menšinovou vládou odkázanou na podporu opozice. Parlament je roztříštěný mezi levici, pravicové konzervativce a střed, přičemž každá strana má odlišné představy o daních a škrtech. I případná dohoda výboru tak nemusí přežít hlasování v dolní komoře, která má poslední slovo. Pokud rozpočet znovu narazí, vláda se pravděpodobně uchýlí k nouzovému financování, aby se vyhnula paralyzování státních výdajů, tedy scénáři, který už v posledních dvou letech přispěl k pádu několika francouzských kabinetů.
