Rozpočtová krize se táhla téměř dva roky a začala po předčasných volbách v roce 2024, které přinesly rozdrobený parlament bez jasné většiny. V kombinaci s výrazným schodkem veřejných financí se jednání změnila v politický boj, jenž stál místo dva premiéry, rozkolísal finanční trhy a znepokojil evropské partnery Francie. Současný premiér Sébastien Lecornu dokázal prosadit kompromis díky podpoře socialistických poslanců, kteří výměnou získali odklad nepopulární důchodové reformy.
Přijatý rozpočet počítá s omezením výdajů a neslibuje zvyšování daní domácnostem ani firmám, přesto dál pracuje s deficitem kolem pěti procent hrubého domácího produktu. Schválení rozpočtu přineslo pozitivní reakci investorů a snížilo tlak na francouzské státní finance, hlubší politické problémy však zůstávají. Prezident Emmanuel Macron vstupuje do posledního roku svého mandátu s velmi nízkou podporou veřejnosti a bez jasného nástupce v rámci centristického tábora.
Domácí reformní agenda se dostala na vedlejší kolej a hlava státu se soustředí především na zahraniční politiku. Sílící krajní pravice a roztříštěný střed přitom zvyšují nejistotu ohledně toho, kdo v roce 2027 postoupí do rozhodující fáze prezidentských voleb a jakým směrem se francouzská politika vydá dál.
