Navzdory prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možných miliardových investicích zůstává výrazné navýšení těžby ropy ve Venezuele v dohledné době spíše nepravděpodobné. Země sice disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, její produkce však v posledních dekádách dramaticky klesla kvůli špatnému řízení sektoru, chátrající infrastruktuře a odchodu zahraničních firem po znárodnění ropného průmyslu. Analytici upozorňují, že i v případě příznivého politického vývoje by obnova těžby zabrala roky.
Zahraniční společnosti by se při návratu musely vyrovnat s řadou překážek, od bezpečnostních rizik přes nejasný právní rámec až po přetrvávající sankce a nejistotu ohledně budoucí stability země. Podle expertů se americké ropné firmy nevrátí, dokud nebudou mít jistotu, že jejich investice budou chráněny a že dostanou zaplaceno. Zásadní by byly také změny venezuelských zákonů, které by umožnily větší podíl soukromého kapitálu. I při ideálním scénáři by podle odhadů mohlo trvat pět až sedm let, než by se produkce výrazně zvýšila, a to pouze za předpokladu hladkého politického přechodu bez odporu ozbrojených skupin.
Z amerických gigantů v zemi aktuálně působí pouze Chevron, který denně vyváží část venezuelské ropy do rafinerií na pobřeží Mexického zálivu. Další společnosti, jako ConocoPhillips či Exxon Mobil, sledují situaci spíše z povzdálí, mimo jiné kvůli dlouholetým arbitrážím a nevyřešeným finančním nárokům vůči Caracasu. Odborníci zároveň míní, že případné změny ve Venezuele by zatím neměly výrazný dopad na světové ceny ropy ani pohonných hmot v USA. Historie podle nich ukazuje, že americké zásahy v ropných státech často nepřinesly domácím firmám očekávaný ekonomický přínos a Venezuela by se v tomto ohledu mohla stát dalším podobným případem.
