Pacient tak přijde na zákrok, a když nenastanou komplikace, odchází po třech dnech domů. Rána se lépe hojí a bolí méně než při otevřené operaci. V dalších dnech už rehabilituje a rychle se vrací zpět do běžného života.
Zatímco v roce 2014 lékaři III. chirurgické kliniky provedli 126 anatomických resekcí plic, všechny metodou, při které dochází k otevření hrudní stěny, loni operovali plíce 181krát, z toho v 54 procentech případů miniinvazivně. Použití takového typu zákroku snížilo průměrnou dobu hospitalizace z deseti na 4,4 dne. „Každé léčbě předchází řada vyšetření, jejichž cílem je navrhnout pro konkrétního pacienta na míru ušitý léčebný plán. Využíváme přitom umělou inteligenci, 3D model plic a pokročilé zobrazovací metody, včetně modelace pomocí virtuální a rozšířené reality,“ vysvětluje přednosta kliniky Robert Lischke.
Pokročilá technologie tak pomohla třeba se zákrokem, k němuž by ještě před pár lety nedošlo. Mladá pacientka měla nádor velmi blízko u srdce. „3D model plic nám napověděl, že nádor můžeme bezpečně operovat,“ říká Lischke.
Malé nádory zvládnou lékaři operovat s využitím robotické ruky přes čtyři menší vpichy v těle pacienta. Do nich zavedou kameru a potřebné nástroje, které ovládá zkušený chirurg. „Než se lékař naučí robota rutinně ovládat, potřebuje léta praxe a být neustále na sále. Vzhledem k tomu, že na naší klinice ročně provedeme přibližně 3 000 operací, o praxi není nouze,“ připomíná Lischke.
Do motolského pracoviště, které je zároveň centrem vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče, přicházejí na zákroky lidé s rakovinou plic. Tou v Česku ročně onemocní přibližně 6 600 lidí. Jedním z pacientů byl i 60letý muž, u nějž se na nádor v plicích přišlo díky předoperačnímu vyšetření, které absolvoval kvůli zcela jinému zákroku. Chirurgové mu odstranili plicní lalok s nádorem. Domů šel za tři dny. Několik měsíců po operaci už běžel desetikilometrový závod Běchovice – Praha.
Špičkovou péči nedostanou všichni pacienti
Ne všichni pacienti se ke špičkové péči dostanou. Lékaři upozorňují na to, že řada operací v oblasti hrudní chirurgie se v současnosti provádí prakticky na jakémkoliv pracovišti, které se rozhodne takové zákroky dělat. „Aby bylo možné garantovat nemocným stejně kvalitní péči, je třeba, aby se takové operace centralizovaly. Například lidé s rakovinou plic by se měli vždy dostat do center vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče. Zde se na jednom místě soustředí kvalitní přístrojové vybavení, zkušenosti i lékaři patřičných specializací a na vše navazuje komplexní onkologické centrum. Šance pacienta na delší přežití či uzdravení závisí do značné míry právě na tom, kde se léčí,“ vysvětluje Lischke.
Podle něj se mimo systém špičkové péče ocitá až 40 procent lidí s karcinomem plic. „Česká republika by potřebovala systematickou a koncepční centralizaci hrudní chirurgie,“ dodává.
