Podle nových informací se regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti zvýší o 65,7 procent, což představuje přibližně 1077 korun za megawatthodinu (MWh). Průměrná domácnost, spotřebovávající kolem tří MWh ročně, se tak může připravit na navýšení o zhruba 3 232 korun za regulovanou část elektřiny. Regulovaná složka plynu poroste o 38,8 procent, což znamená nárůst o přibližně 125 korun za MWh.
ERÚ také upozornil na individuální změny cen v závislosti na smlouvách a závazcích spotřebitelů. U velkých odběratelů dojde k výraznějšímu nárůstu regulovaných cen elektřiny, a to meziročně o 105,5 procent na hladině vysokého napětí a o 190,9 procent na velmi vysokém napětí. U plynu zaznamenají velkoodběratelé nárůst o 41,8 procent.
Příčinou vysokých nárůstů je přenesení části plateb na odběratele, které stát letos dotoval kvůli energetické krizi. ERÚ věří, že navýšení regulovaných cen u velkých odběratelů bude vyváženo poklesem obchodní složky od dodavatelů, což by mělo minimalizovat dopady na konečné ceny energií pro domácnosti.
ERÚ původně navrhoval ještě vyšší zvýšení, a to o 71 procent u elektřiny a 39 procent u plynu. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností zhruba 40 procent konečné ceny, zatímco u plynu je to kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na ceně nižší.
Podle ERÚ se konečné ceny elektřiny oproti letošnímu roku kvůli poklesu tržních cen příliš nezmění, u plynu pak klesnou. To platí při srovnání vládní zastropované ceny z letošního ledna. V tomto srovnání vychází celkové roční náklady na elektřinu pro příští rok přibližně stejně. Ti, kteří si letos s dodavatelem vyjednali příznivější cenu, nebo měli z minulosti ceny zafixované, si citelně připlatí.
