I přes svou poměrně vysokou odolnost mnoho ze stromů rostoucích na území Řecka, zejména pak jedle, podléhá tepelnému šoku. Aby stromy nepřicházely o potřebnou vláhu, zavírají své průduchy a zastavují fotosyntézu. To vede k postupnému hnědnutí a odumírání jehličí a jednotlivých větviček. Jedle mají mělké kořeny, proto nedokážou čerpat podzemní vodu z větších hloubek.
Unavené stromy jsou pak velmi snadným terčem pro hmyz, houbové a plísňové choroby, které pak stromy zahubí úplně. Zalezou jim pod kúru a vysají z nich poslední zbytek vláhy a živin. Škůdců je v lesích každým rokem víc. Mírné zimy je nedokážou zahubit.
