Podle obžaloby lékařka kvůli hlasité hudbě zazvonila loni v červnu nad ránem na sousedku a chrstla jí do obličeje horkou vodu z rychlovarné konvice. Způsobila jí popáleniny obličeje, krku, hrudníku a ramene 1. a 2. stupně. Státní zástupce požaduje pro lékařku trest půl roku vězení s podmíněným odkladem.
Obžalovaná popřela, že by se incident vůbec stal a navíc prý ani nemá konvici. To se její obhájce Rajchl snažil dokázat velmi kuriózně. Mezi důkazní materiál zařadil čtyři účtenky z nákupů lékařky. „Není tam žádný čaj, ani káva. Nenakupuje nic, k čemu by potřebovala konvici,“ řekl u pražského soudu Rajchl.
Jenže absence kávy a čaje na účtenkách nic nedokazuje o tom, zda člověk má nebo nemá varnou konvici, obvykle se totiž čaj nebo káva nekupují při úplně každém nákupu. Vlastnictví konvice by tak musela vyloučit prohlídka bytu těsně po incidentu nebo aspoň svědecké výpovědi. Argument působí spíš jako kuriózní nebo zoufalý pokus obhajoby.
Navíc podle statistik v zemích střední Evropy vlastní elektrickou konvici až 99 procent domácností, v Česku podle odhadů 92 až 98 procent domácností. A třeba vlastní sporák nebo varnou desku má 94 procent domácností. Varná konvice je ještě běžnější a levnější spotřebič, který si pořídí i většina studentů, seniorů a single domácností. Nemít varnou konvici je statisticky extrémně nepravděpodobné a srovnatelné s tím, že by někdo tvrdil, že doma nemá ledničku nebo záchod.
