Mezi tou nejvyšší hereckou smetánkou na světě je málo tak kontroverzních herců, jako je francouzský umělec Gérard Depardieu. Na jeho výkony na stříbrném plátně či na televizní obrazovce kritika léta pěje chválu a díky svému umu je Depardieu řazen mezi naprostou špičku v Evropě i v Hollywoodu. Méně potlesku však už sklízí jako soukromá osoba. Dlouhá řada jeho kolegů mu totiž nemůže zapomenout, že před deseti lety přijal z rukou prezidenta Vladimira Putina občanství Ruské federace a to zejména kvůli tomu, že jej zbavilo daňové zátěže v jeho rodné Francii. O rok později, když Rusko anektovalo poloostrov Krym, prohlašoval, že Ukrajina, které Krym náležel, byla vždy částí Ruska. Otočil až ve chvíli, kdy ruská armáda loni v únoru napadla Ukrajinu a na podporu Kyjeva věnoval výtěžek ze tří svých koncertů.
Problém měl v minulosti Depardieu také se ženami. Celá řada z nich jej u obvinila ze sexuálního obtěžování či dokonce ze znásilnění. Možný soud za jeho chování nad ním stále visí.
Jako herec byl však vždy fenomenální. Zaujal už na začátku sedmdesátých let ve filmu Dva muži ve městě s Jeanem Gabinem v hlavní roli a exceloval v roce 1974 v komediálním dramatu Buzíci. Velkou proslulost mu přinesla romantická komedie Zelená karta z roku 1990 a když v témže roce natočil trhák Cyrano z Bergeracu, katapultoval se mezi hvězdy nejtěžšího kalibru. Pak už následovaly kasovní trháky jako Táta nebo milenec, 1492: Dobytí ráje, Můj táta hrdina, Hamlet, Muž se železnou maskou, Asterix a Obelix a čtyřdílná televizní sága Hrabě Monte Christo. Naposledy loni natočil vlažně přijatou komedii Dej si pohov, mladej.
