Zásluhu na tomto počinu má brněnský gynekolog Ladislav Pilka, tehdejší vedoucí Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno. V současné době se v u nás s pomocí asistované reprodukce narodí asi pět tisíc dětí ročně.
„Za 20 let to může být klidně dvakrát tolik,“ říká gynekolog Marcel Štelcl, který s otcem dětí ze zkumavky Pilkou dříve pracoval. „V 80. letech minulého století se díky reprodukční medicíně rodilo jen několik dětí za rok, nyní jsme na tisících. Toto číslo stále roste, přibližně o deset procent za rok,“ upřesňuje Štelcl.
Data zdravotních pojišťoven ukazují každoroční růst nákladů i počtu pojištěnců, kteří umělé oplodnění podstupují. Největší česká zdravotní pojišťovna v roce 2021 zaplatila přes 310 milionů korun za asistovanou reprodukci pro více než 7 400 pojištěnců. To je přibližně o sto milionů korun a téměř 2 700 osob více než v roce 2016.
Zatímco zrození prvního českého dítěte ze zkumavky poznamenal nedostatek potřebného vybavení, obor asistované reprodukce doznal v posledních letech prudkých změn.
„Metody odběru a oplodnění ženských vajíček se neustále zlepšují. Na rozdíl od průkopníků umělého oplodnění nyní disponujeme standardizovanými kultivačními médii, známe mnohem lépe metabolismus embryí a máme mnohem dokonalejší inkubátory. Díky tomu dostávají současná embrya výrazně lepší šanci na to, aby se uhnízdila v těle matky. Úspěšnost umělého oplodnění v této době se s jeho počátkem v České republice vůbec nedá srovnávat. Obrovsky také poskočily možnosti genetického testování, díky nimž můžeme eliminovat riziko genetické zátěže potomstva v rodinách s dědičnou nemocí. Navíc na dveře klepe umělá inteligence, která se sice reprodukční medicínu teprve učí, ale v nedaleké budoucnosti bude umět lépe než člověk vybrat nejlepší spermii nebo určit, které embryo má největší šanci na uchycení v děloze,“ popisuje odborník.
Mizí také stigmatizace, kterou neplodné ženy prožívaly a kvůli níž často fakt, že podstupují umělé oplodnění nebo mají dítě ze zkumavky, tajily. „Někdy se setkávám s dotazem, zda nejsou děti z umělého oplodnění častěji nemocné. Nyní už víme, že to tak není. Rodiče těchto vymodlených dětí ale bývají pečlivější a úzkostlivější ve výchově. Častěji svoje potomky nechávají sledovat v nejrůznějších poradnách ve srovnání s rodiči dětí počatých přirozeně,“ uvádí lékař.
Podle Českého statistického úřadu se loni v Česku narodilo přibližně 91 000 dětí, což je asi o deset tisíc méně než v roce předchozím. Aktuální data naznačují, že letošek bude v tomto ohledu ještě chudší. Průměrný věk prvorodiček se pohybuje kolem 29,7 roku a stále roste. „Tento trend bohužel vidíme i tady. Věk prvně příchozích se pohybuje kolem 37 let, což je asi o pět let více než před 15 lety,“ dodává Štelcl. Věkový faktor se tak stal nejčastější příčinou poruch plodnosti na rozdíl od minulosti, kdy ve statistikách vedla neprůchodnost vejcovodů následovaná mužským faktorem. Ve světě se první dítě ze zkumavky – Louise Brown – narodilo 25. července 1978.
