Do té doby se o pohřešovaných dětech téměř nepsalo, pátrání mělo omezené možnosti a chyběl koordinovaný systém sdílení informací. Etan se stal prvním takzvaným kartonovým dítětem. Jeho fotografie se objevila na krabicích od mléka, které denně viděly miliony lidí. To mělo přimět lidi, aby si všímali dětí kolem sebe. V době, kdy internet ještě neexistoval, šlo o revoluční krok.
Kampaň s kartonovými dětmi se rychle rozšířila po celých Spojených státech a později i do dalších zemí. Fotografie pohřešovaných dětí se začaly objevovat také na plakátech, účtenkách či v televizi. Díky většímu dosahu získala policie nové stopy, svědectví a řadu dětí našla.
V roce 1983 vyhlásil americký prezident Ronald Reagan 25. květen Národním dnem pohřešovaných dětí. O dvě dekády později se k iniciativě přidaly i další státy a dnes se do něj zapojují desítky zemí včetně České republiky. Připomíná nejen konkrétní osudy ztracených dětí, ale také upozorňuje na preventivní opatření a důležitost rychlého a efektivního pátrání.
Policie u nás řeší ročně stovky případů pohřešovaných nezletilých. Většinou jsou to ale útěky z domova nebo z ústavů.
Příběh Etana Patze neměl šťastný konec, vyšetřovatelé nezjistili proč a čí vinou zmizel.
