První elektrický semafor slaví 110 let. Odstartoval dopravní revoluci

V počátcích automobilismu bylo cestování po silnicích chaotické. Pěší, cyklisté, koně a tramvaje se střetávali s motorovými vozidly, což způsobovalo neustálé kolize. S postupným úbytkem koňských povozů se situace zlepšovala, ale již před první světovou válkou bylo zřejmé, že je potřeba zavést systém pravidel pro plynulost dopravy a snížení nehodovosti.

První dopravní ostrůvek pro zlepšení provozu se objevil v roce 1907 v San Francisku, a levostranné řízení se stalo standardem v amerických automobilech v roce 1908. V roce 1911 byla v Michiganu namalována první středová čára a v Buffalu se v roce 1916 objevil první zákaz odbočení vlevo.

O prvenství vynálezu semaforu se vedou různé spory. V Londýně bylo v roce 1868 instalováno zařízení s dvěma rameny, které signalizovalo „stop“ a „pozor“. V roce 1912 v Salt Lake City v Utahu policista Lester Wire připevnil na tyč dřevěnou krabici s červenými a zelenými světly. Nejznámějším vynálezcem je Garrett Morgan, který v roce 1923 patentoval svůj design semaforu ve tvaru T.

Ovšem prvním elektrickým semaforem se chlubí Cleveland v Ohiu. Ten byl instalován na rohu ulic Euclid Avenue a East 105th Street dne 5. srpna 1914. Semafor, navržený Jamesem Hogem, využíval čtyři páry červených a zelených světel jako signály pro zastavení a jízdu, které byly namontovány na rohových sloupech. Systém byl propojen s ručně ovládaným spínačem v řídící kabině a byl navržen tak, aby zabránil protichůdným signálům.

Podle článku v časopise The Motorist z roku 1914: „Tento systém je možná předurčen k revoluci v řízení dopravy na přeplněných městských ulicích a měl by být vážně zvážen dopravními výbory k obecnému přijetí.“