Průzkum agentury STEM/MARK zjišťoval, jak Češi vnímají úsporný balíček vlády Petra Fialy. V otázce, v jaké míře souhlasí s konsolidačním balíčkem, rozdělili respondenty podle voličských preferencí. Největší zastání má úsporný balíček u voličů TOP 09 a ODS. Konkrétně čtvrtina voličů TOP 09 souhlasí s celým jeho zněním a dalších 58 procent s balíčkem souhlasí, ale jen s částí návrhů. Obdobně to vidí příznivci ODS, s celým zněním souhlasí 28 procent dotázaných a dalších 47 procent souhlasí s částí návrhů.
Tyto voličské skupiny se značně vymykají celkovému průměru průzkumu. V rámci všech respondentů bez ohledu na politické preference zcela souzní s úporným balíčkem jen sedm procent a přesně jedna čtvrtina s balíčkem souhlasí z části. Dalších 42 procent je proti tomuto návrhu, ale zároveň si uvědomují, že stát musí šetřit. Dalších 24 procent pak nesouhlasí s žádnými vládními škrty. Nejvíce těch, kteří nechtějí, aby vláda provedla jakákoliv úsporná opatření, jsou mezi voliči SPD (52 %), KSČM (47 %) a Trikolóry (40 %).
„Většina populace se shodla v tom ohledu, že je potřeba s veřejnými finančními prostředky šetřit, to se domnívají celé tři čtvrtiny obyvatelstva. Vývoj naléhavosti problému zadlužení Česka sledujeme již delší dobu a po vyčerpání z epidemické, ukrajinské a energetické krizi se problém posunul až do horního patra naléhavosti v očích občanů. V tomto pohledu lze tedy říci, že lidé jsou se stavem veřejných financí solidární. Více pak muži, lidé s vyšším vzděláním a příjmy a také voliči vládních stran,“ hodnotil výsledky autor průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.
Průzkum STEM/MARK dále zjišťoval, jak lidé vnímají jednotlivé návrhy v konsolidačním balíčku. Nejvíce příznivců má nižší zdanění u některých potravin, zdravotnických potřeb a bydlení, pro 40 procent se tento přístup jeví jako velmi rozumný. Následuje větší zdanění alkoholu či tabáku (35 %), snížení objemu platů ve veřejné sféře (34 %) a seškrtání národních dotací (23 %).
Největší odpor mají dotázaní k zavedení vyššího DPH u léků z 10% na 12% (43 % lidí to odmítá), vyšší dani z nemovitosti (40 %), zvýšení daně na noviny z 10% na 21% sazbu (27 %) a dražší dálniční známky (24 %).
