Účastníci ve věku 70 až 79 let, kteří si udrželi rituál každodenních procházek nebo jejich objem dokonce navýšili, dosahovali mnohem lepších kognitivních výsledků. Obzvlášť patrné rozdíly zaznamenali vědci mezi lidmi s genetickou predispozicí k rozvoji Alzheimerovy choroby. Ti, kteří žili pohodlným stylem života, dopadli mnohem hůř, než ti, co k životu přistupovali aktivně.
Při chůzi prý vzniká ve svalech protein, který je důležitý pro mozek. Pohyb je také zodpovědný za snižování neurologických zánětů v lidském těle.
