Vzorky krve, kůže, stolice, ústní a nosní výtěry dokládalo 108 dobrovolníků ve věku 27 až 75 let po dobu až sedmi let. Z nich pak došli vědci pomocí jejich zkoumání k nečekanému, avšak velmi zajímavému zjištění. Sledované vzorky se v průběhu času měnily jen velmi pomalu, ale přibližně po 44. narozeninách a pak po šedesátce na zkoumaných molekulách došlo k výrazným změnám.
Rychlejší proces stárnutí se u žen ve věku 40 let často vysvětluje obdobím menopauzy. Není to tak zcela pravda. Menopauza zde určitě hraje výraznou roli, nikoliv tu nejpodstatnější. Náhlé zestárnutí se v tomto věku totiž týká i mužů. V této době dochází k častějším změnám kardiovaskulárního systému a tělu klesá schopnost zpracovat nejen lipidy, ale také kofein a alkohol. To způsobuje náhlý pocit ztráty životní vitality. Po šedesátce pak vědci zaznamenali zejména pokles funkcí imunitního systému, metabolismu sacharidů, ale také snížení funkce ledvin.
Vědci upozorňují , že velkou roli v procesu stárnutí hraje stále i zdravá životospráva.
