Přestože se vedou dlouhodobé debaty o zrušení změny času a podle průzkumů s přechody na letní či zimní čas většina veřejnosti nesouhlasí, tento víkend bude zase o hodinu kratší. V noci ze soboty na neděli ručičky hodin přeskočí z druhé na třetí hodinu a ve většině Evropy, Severní Ameriky, čtvrtině Austrálie a Nového Zélandu a v Chile, Paraguayi a Izraeli začne platit letní čas.
Změnu času už zrušili v celé Asii, v Rusku, Bělorusku, prakticky v celé Střední a Jižní Americe, na většině území Austrálie a v některých státech Afriky. V ostatních afrických zemích se ani nikdy používat ani nezačal.
V České republice se o zrušení či zachování času vedou dlouholeté debaty. Podle výzkumu agentury STEM by se zrušením času souhlasilo 71 procent respondentů. Více než polovina z nich by si přála zachování letního času, menší procento by bylo pro zimní, tedy klasický středoevropský. Zrušení mělo nastat v roce 2018, jenže členské státy Evropské unie se neshodly na tom, který z časů zachovat.
Změny času v historii
1784 – princip změny času se poprvé objevil v listu Journal de Paris
1907 – londýnský stavitel William Willet začal přesvědčovat britské poslance o zavedení změny času. Neuspěl
1916 – letní čas zavádí řada evropských zemí. Změna měla pomoci válečnému hospodářství a platila do do roku 1919
1940 – na území Protektorátu Čechy a Morava se znovu zavádí letní čas, změna trvá do konce války
1979 – další zavedení letního času v Československu, platil vždy od března do září
1996 – platnost letního času se prodlužuje o jeden měsíc, do konce října
2011 – přesun času ruší Rusko a státy zejména v Asii a Latinské Americe
2018 – přesun času měl skončit i v Evropské unii. Dosud se tak nestalo
