Na konci roku vyprší desetiletá lhůta, po kterou se mohli majitelé přihlásit o nemovitosti s takzvanými nedostatečně identifikovanými vlastníky. Spadají mezi ně hlavně lidé narození mezi lety 1890 a 1940 nebo jejich dědicové. Ti musejí dát podnět k dodatečnému projednání dědictví.
Pozemků, staveb, garáží, polí, lesů, luk, ovocných sadů, zahrad nebo vinic je aktuálně bez vlastníka přes 142 tisíc. „V letošním roce se zatím podařilo vyřešit přes 8 200 nemovitostí s neznámými vlastníky, což je rekordní počet. I nadále se zaměřujeme ve velké míře na nemovitosti, které komplikují městům a obcím rozvoj,“ uvedla generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu.
Například město Třeboň potřebovalo rekonstruovat chodníky podél Zlaté Stoky nedaleko historického centra. Pozemek pod nimi ale neměl jasného vlastníka. Přišlo se na to, že původní majitelkou byla česká operní pěvkyně. Ve 20. letech vystupovala na berlínských scénách. Po nástupu nacismu utekla s manželem židovského původu zpět do Československa a v pěvecké kariéře pokračovala v Praze. V roce 1960 emigrovala do Rakouska. V roce 2018 ji soud prohlásil za mrtvou. Nepodařilo se najít žádné zákonné dědice, a tak pozemek připadl státu, který ho převedl právě na město.
Úspěšné bylo i hledání vlastníka domu a zahrady na Plzeňsku. Byla jím je manželka legionáře a důstojníka československé armády, brigádního generála Františka Moravce, autora operace Antropoid. S pomocí Vojenského historického ústavu získal úřad kontakt na vnučku manželů Moravcových a podal podnět k zahájení dodatečného dědického řízení. Majetek se tak může vrátit zpět do rukou dědiců národního hrdiny.
Kde se vzaly chyby v zápisech?
Původ chyb leží nejčastěji v období mezi lety 1948 až 1989. Po 2. světové válce docházelo k obrovskému množství nových a mnohdy neúplných či chybných zápisů do pozemkových knih. V padesátých letech se dokonce povinnost evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru úplně zrušila. Později se zavedly takzvané zjednodušené evidence, které jsou z pohledu dnešního práva nedostačující.
Dalším zdrojem chyb, kdy se úřední zápisy rozcházely s dokumenty vlastníků, byly ruční přepisy jmen, počešťování německých jmen, foneticky nepřesně přepisovaná jména, nenahlášení změny příjmení po sňatku a podobně.
Další významný aspekt, který k situaci přispěl, bylo rozdělení Československa. I z této doby pochází mnohé nepřesnosti, což je zřejmé například z toho, že na česko-slovenské hranici je pásmo s nejvyšším počtem nedostatečně identifikovaných vlastníků.
Od roku 2014 vyřešil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vlastnictví u 59 037 nemovitostí zapsaných v katastru. Zároveň zahájil vyšetřování u 98 706 nemovitostí.
K 1. říjnu úřad evidoval celkem 115 779 nedostatečně identifikovaných osob, na které je zapsaných 328 532 nemovitostí. Nemovitosti mohou mít i víc neznámých majitelů, nebo naopak má jeden neidentifikovaný vlastník víc majetku.
Kompletní přehled nemovitostí, které dosud nemají jasného vlastníka, najdete na stránkách úřadu anebo na webu ceskazeme.cz.
