Poplatky za kufry jako první zavedla v roce 2008 americká letecká společnost American Airlines, a to ve výši asi 350 korun za jedno zavazadlo. Po ní následovali i další dopravci. Všichni tak v té době reagovali na rekordní zdražení paliva. Cena ropy během pouhých pěti let stoupla až pětinásobně.
Zavedení poplatků za kufr bylo také reakcí na nově vzniklé nízkonákladové společnosti jako jsou americká Spirit a evropský Ryanair, které nabízejí rekordně levné letenky a extrémně drahé doplňkové služby. Právě Ryaniar účtuje vysoký poplatek například za změnu v rezervaci nebo dokonce za kojence – příplatek pro jednosměrný let u dítě do dvou let je 640 korun. Poplatek za odbavení na letišti je 1 400 korun.
Balík poplatků tvoří v současnosti největší zdroj příjmů téměř všech leteckých společností, protože se z nich neodvádí daň. Poplatky za odbavená zavazadla tvořily podle poslední statistiky z roku 2020 téměř čtyři procenta příjmů běžných leteckých společností. U nízkonákladových pak dokonce 21 procent.
Některé aerolinky si účtují poplatky za wi-fi, za návštěvu toalety v letadle nebo za možnost sledovat film. "My letěli s Lufthansou v listopadu do Panamy, operoval to pro ně Eurowings Discovery a přesně, poplatek za přikrývky, poplatek za sluchátka," svěřila se jedna z cestujících.
"Když nevyužiji letenku od Ryanair a nechám ji propadnout, naúčtují mi nějaký poplatek?" ptá se sarkasticky další.
