Čína se zařadila 16. října 1964 po bok Spojených států, Sovětského svazu, Velké Británie a Francie jako další jaderná mocnost. Tento úspěch nebyl pro USA překvapivý, neboť od 50. let měly americké zpravodajské služby indicie, že Čína pracuje na vývoji atomové zbraně, pravděpodobně s pomocí sovětských expertů. Přesto však test vzbudil obavy, zejména kvůli rostoucímu vlivu Číny v Asii a Africe a jejímu radikálnímu postoji vůči kapitalistickým mocnostem.
V 60. letech Čína prosazovala radikální revoluční postoj proti kapitalismu a její vliv rostl zejména v Asii a Africe. Jaderný test navíc přišel jen dva měsíce po přijetí Rezoluce o Tonkinském zálivu, která posílila moc prezidenta USA v konfliktu ve Vietnamu, což vytvořilo hrozbu jaderného konfliktu v jihovýchodní Asii.
Znepokojení vzbudil test i v Sovětském svazu, jehož vztahy s Čínou byly v té době na bodu mrazu. Čínské jaderné ambice zvyšovaly napětí mezi oběma komunistickými mocnostmi, a první čínské střely byly namířeny přímo na Rusko. Tento vývoj přiměl obě supervelmoci k intenzivnějším snahám o omezení šíření jaderných zbraní, což vyústilo v podepsání Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 1968.
60年前的今天，坐标新疆罗布泊荒漠，巨大的蘑菇云腾空而起，中国第一颗原子弹爆炸成功！60 years ago today, in the desert of Lop Nur in Xinjiang, a huge mushroom cloud rose into the sky, and China's first atomic bomb exploded successfully! pic.twitter.com/0D0qVWkKj6
— 琅琊汪Sir🇨🇳（互fo） (@lngywng599248) October 16, 2024
China's Nuclear Journey: From 'Paper Tiger' to Nuclear Superpower
— StarBoySAR 🇭🇰 🇨🇳 🥭 (@StarboySAR) October 16, 2024
• Sixty years ago, on October 16, 1964, in the remote Lop Nur desert in the Xinjiang Uygur autonomous region, China successfully detonated its first atomic bomb, code-named “Miss Qiu” the fission chain reaction… pic.twitter.com/vSnKr4FUjM
