Pokud by jí to osud dopřál, dožila by se dnes Věra Kučerová sta let. Nacisté jí ale dovolili pouhých devatenáct let na tomto světě. Její mladý život ukončila kulka, kterou jí příslušník gestapa vpálil do týla při lékařské prohlídce v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942. Ten den Němci popravili i její rodiče. Všichni tři se do spárů nacistické moci dostali poté, co se zapletli s přímými účastníky atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, s parašutisty Janem Kubišem, Jozefem Gabčíkem, Josefem Valčíkem a Adolfem Opálkou. Rodina Kučerových figurovala také v akci Canonbury, kdy britské letectvo za pomoci československého odboje podniklo 26. dubna 1942 útok na plzeňskou Škodovku.
Při přípravách atentátu na Heydricha se Věra Kučerová a její starší kamarádka a zaměstnankyně Vojtěcha Kučery, Marie Žilanová, staraly o parašutisty, kteří celou akci posléze provedli. Všichni byli v Plzni, kde Kučerovi a Žilanová bydleli, poprvé, proto je doprovázela obě děvčata po městě, aby jim pomohla s orientací. Dokonce se tvrdilo, že Žilanová začala chodit s Kubišem. Tato pomoc se ale celé rodině stala nakonec osudná. Po atentátu na Heydricha rozpoutalo gestapo zatýkací peklo a mezi prvními byla právě Věra Kučerová, o jejímž vztahu k pilotům se vědělo už i v kolaborantských kruzích. Němci si pak přišli pro celou rodinu, aby ji v Praze v Petschkově paláci odsoudili k trestu smrti. Následoval už jen převoz do Terezína a následně do Mauthausenu, kde mladý život Věry Kučerové vyhasl.
Zajímavou postavou tragédie rodiny Kučerových je Marie Žilanová. Při výsleších ji nikdo z Kučerových neprozradil a utajení jejího zapojení do příprav atentátu na Heydricha vydrželo až do konce války. Byla to pak právě Žilanová, která historikům popsala svou úlohu a osud rodiny Kučerových. Zemřela až v roce 1993 v 74 letech.
