Jen v první polovině letošního roku záchranka identifikovala 340 pacientů, kteří vyžadovali paliativní péči. Více než sto z nich záchranáři ošetřili a poskytli jim medikaci, díky tomu tak mohli zůstat v domácím prostředí. V této situaci je totiž nejdůležitější u pacienta vyžadujícího paliativní péči správně vyhodnotit jeho zdravotní stav a poskytnout mu adekvátní péči. Počet takových pacientů se navíc neustále zvyšuje.
Co je paliativní péče?
Jerdná se o komplexní zdravotní a sociální péči, která se zaměřuje na zlepšení kvality života lidí s nevyléčitelným či život ohrožujícím onemocněním. Nejde už tolik o léčbu samotnou, ale o to, aby pacient netrpěl bolestí nebo například psychickými problémy.
Jejím cílem je zmírnit utrpení a kontrolovat symptomy, poskytnout podporu rodině a blízkým a umožnit pacientovi co nejdůstojněji žít i v závěru života, často i doma, pokud si to přeje.
Identifikování pacientů se děje po vyhodnocení hovoru na tísňovou linku podle unikátního protokolu, na jehož vzniku spolupracovala záchranka s Centrem paliativní péče. Kromě toho se paliativní pacienti identifikují i při samotném ošetření záchranáři nebo lékaři. Pro řadu pacientů, kteří jsou nevyléčitelně nemocní nebo jim zbývá jen posledních pár týdnů života, je mnohem lepší, když zůstávají doma, v kruhu svých blízkých, nebo ve specializovaných zařízeních, která paliativní péči poskytují. Pražští záchranáři aktuálně spolupracují se dvěma takovými zařízeními.
„Dnes se nám daří mít v téměř každé směně k dispozici minimálně jednu posádku proškolenou speciálně v oblasti paliativní medicíny. Přejí-li si to pacienti a okolnosti to dovolují, dokážeme jim společně s poskytovateli paliativní péče zajistit odpovídající služby, komfort a případnou medikaci v domácím prostředí nebo na specializovaných lůžkách ve zdravotnických zařízeních. Díky tomu se snižuje i počet opakovaných výjezdů záchranné služby k těmto pacientům,“ říká ředitel pražské záchranky Petr Kolouch.
Pacienti v terminálním stádiu nevyléčitelného onemocnění tvoří významnou skupinu pacientů, ke kterým zdravotnická záchranná služba běžně vyjíždí. Počet těchto výjezdu je srovnatelný například s výjezdy k dopravním nehodám a resuscitacím dohromady. Ročně posádky transportují do nemocnic zhruba 2 300 pacientů v terminálním stádiu, kteří krátce nato v nemocnici umírají.
Začátkem září tak pražská záchranná služba vydá metodickou příručku, která posádkám pomůže zorientovat se v paliativní péči. Kromě toho se chystají i specializované kurzy. „S těmito pacienty vedeme cílené rozhovory o jejich zdravotním stavu, předáváme jim kontakty na ambulantní paliatry a v případě transportu do zdravotnického zařízení pak nemocniční personál informujeme, že pacient bude profitovat z paliativního konzilia,“ říká lékařka a koordinátorka projektu paliativní péče Klára Beranová. Lékař pak může pacientovi upravit medikaci podle potřeby a nastavit další plán léčby. Pacienti mohou požádat i o psychologickou podporu nebo třeba o kompenzační pomůcky. Případně si mohou nechat poradit jak získat příspěvek na péči.
