Pouhých šest ze 17 vzorků slaniny běžně prodávané v obchodech prošlo výzkumem časopisu dTest. Laboratorní testy ukázaly, že část zkoumaných výrobků je zcela odlišná od toho, co výrobci uvádějí na obalu.
Slaniny obsahovaly třeba podstatně méně masa, než stálo na obale. „U dvou výrobků jsme zaznamenali rozdíly v obsahu vepřového boku. U anglické slaniny značky Albert/Česká chuť bylo pouze 76,3 procent vepřového boku namísto avizovaných 85 procent. U druhého výrobku Billa/Clever byl rozdíl ještě vyšší: 83,9 procent oproti uváděným 94 procentům. Nedodržení slibovaného obsahu klíčové ingredience je závažným klamáním spotřebitelů. Oba výrobky získaly nedostatečné hodnocení,“ vysvětluje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Obdobné bylo i měření tučnosti. Nejvýraznější rozdíl testy byly u značky Naše maso Anglická slanina krájená. Její nutriční tabulka uváděla údaj 30 procent tučnosti. Ve skutečnosti měla 66,2 procenta tuku. A překvapivé bylo měření dusičnanů a dusitanů, které jsou po zahřátí na vysokou teplotu karcinogenní. Například jedna ze slanin značky Lidl/Pikok na obalu uváděla, že v pochutině žádné konzervanty nejsou. Přesto dusičnany a dusitany obsahovala, dokonce se jednalo o jeden z nejvyšších obsahů látek ve vzorcích.
Problémem byl i obsah soli ve slanině. Některé z výrobků byly ve skutečnosti výrazně slanější, než uvádělo jejich oficiální složení. Některé naopak zase obsahovaly méně soli, což ovšem není až takový problém, alespoň ze zdravotního hlediska.
