Poslední poprava na území tehdejšího Československa se uskutečnila přesně před 34 lety, 8. června 1989 v Bratislavě. Ten den o život přišel devětadvacetiletý Štefan Svitek známý jako Horehronský rozparovač. Po jeho vražedném řádění v roce 1987 zůstaly tři mrtvé. Jeho těhotná manželka a dvě dcery.
Od dětství psychicky vyšinutý Svitek měl problémy už ve škole, kde vršil jednu absenci na druhou. Ve třinácti letech pil láhev tvrdého alkoholu denně, kouřil a provozoval zoofilii. Už v době, kdy se začal učit zedníkem, si pro něho přišla policii a dalších skoro deset let strávil po věznicích za loupež, únos, týrání zvířat či znásilnění retardované ženy, kterou při styku brutálně mučil. V osmdesátých letech po řadě pobytů za mřížemi a na psychiatrii se oženil a spolu s rodinou, kterou tvořila jeho jedna nevlastní, jedna vlastní dcera a těhotná manželka se přestěhoval do Brezna na Banskobystricku.
30. října 1987 pil Svitek celý den. Když kolem jedenácté v noci přišel domů, sotva vrávoral. Kvůli tomu se dostal do sporu se svou manželkou, který skončil tragicky. Ve společné ložnici ženě usekl hlavu sekerou a stejným nástrojem pak ubil obě dcery. Pohled na krev jej sexuálně vzrušil, a proto popadl nůž a začal všechny tři své oběti pitvat a vnitřnosti rozhazovat po místnosti. Nad mrtvolami pak masturboval. Při soudním přelíčení pak vraždy popsal jako svůj nejsilnější sexuální zážitek.
Podle soudních znalců byla Svitkova náprava naprosto vyloučená a proto mu Krajský soud v Bánské Bystrici vyměřil trest nejvyšší. Necelý rok po popravě tehdejší československý prezident Václav Havel trest smrti zrušil.
