Patřila do stejné generace jako Adina Mandlová, Lída Baarová nebo Nataša Gollová, přesto se stala poslední herečkou slavné éry československého filmu třicátých let, která hrála ve filmech ještě po přelomu tisíciletí. Mezi její nejslavnější role patří postava Heleny Horníkové v komedii Muži nestárnou nebo Julie Jelenové, manželky přednosty stanice Mokré nad Soupravou Anatola Jelena v nejslavnějším filmu Vlasty Buriana Přednosta stanice. Excelovala však i v mnohem mladších snímcích, ať už je to Kulový Blesk či Jak básníkům chutná život z dob socialismu či Babí léto nebo Želary, které vznikly po roce 2000.
Osud Zity Kabátové nebyl vždy jednoduchý. Nejhorší okamžiky zažila po konci druhého světové války, kdy nesměla hrát za to, že účinkovala ve dvou německých filmech. Nemazlili se s ní ani komunisti, kvůli stejnému prohřešku nesměla hrát ani v padesátých letech. Poté, co její druhý manžel Jiří Zavřel emigroval v roce 1968 do Ameriky, dohlížela na Kabátovou státní bezpečnosti. Později se stala legendou českého filmu a každoročně měla minimálně jednu roli. Byla hvězdou i řady dokumentárních pořadů, které se zabývaly tuzemskou kinematografií třicátých let.
Zita Kabátová přežila všechny své tehdejší kolegyně a zemřela přesně jedenáct měsíců předtím, než by oslavila kulatou stovku.