Podle OSN připadá dnes na jednu Američanku v průměru 1,6 dítěte. To je hluboko pod tzv. prostou reprodukcí, tedy 2,1 dítěte na ženu, která je potřebná k udržení populace. Pokles porodnosti v USA ovlivňuje zejména vyšší vzdělání žen, pozdější sňatky a nižší počet těhotenství u dospívajících.
Trend se netýká jen Spojených států. Čína dnes dosahuje vůbec jedné z nejnižších hodnot na světě – pouhého 1 dítěte na ženu. Indie i další asijské státy rovněž zaznamenávají dlouhodobý pokles. Latinská Amerika se od roku 1950 propadla z průměrných 5,8 na 1,8 dítěte na ženu. Afrika zůstává jediným regionem, kde porodnost převyšuje hranici prosté reprodukce, ale i tam se očekává výrazný pokles.
Do konce století OSN odhaduje, že porodnost v Africe klesne z dnešních 4,0 na 2,0 dítěte na ženu. V Evropě a Severní Americe se hodnoty ustálí kolem 1,6. Znamená to, že budoucí generace budou menší než současné a stárnutí populace bude pokračovat.
Mnohé vlády se snaží trend zvrátit – Čína nabízí přímé dotace na děti, Japonsko a Jižní Korea rozšiřují rodičovské dovolené a evropské státy investují více do dávek a služeb pro rodiny. Účinnost těchto opatření je ale podle expertů zatím omezená.
Pokles porodnosti se tak stává jednou z největších demografických výzev současnosti. Státy budou muset hledat nové cesty, jak vyvážit menší počty narozených s potřebami stárnoucí společnosti.
