Na hranici u města Połowce, kde se tyčí ocelová bariéra o výšce 5,5 metru, demonstruje Polsko svůj tvrdý postoj k migraci a bezpečnosti. Podle Varšavy je nezbytné čelit snahám Běloruska, blízkého spojence Ruska, které údajně využívá migraci jako nástroj proti Evropské unii.
Hranici mezi Polskem a Běloruskem nyní střeží přibližně 13 tisíc vojáků a pohraničníků, přičemž oblast je monitorována drony a obrněnými vozidly. Bariéry rozdělují komunity, které byly kdysi propojené, nyní však zůstávají izolované válkou a politickým napětím. V roce 2024 bylo na této hranici zaznamenáno téměř 30 tisíc pokusů o překročení, většinou šlo o migranty z Afriky a Blízkého východu.
Polsko obviňuje běloruské úřady z organizace těchto migrací a tvrdí, že migranti jsou lákáni na turistická víza a poté převáděni přes hranice za vysoké poplatky. Polští pohraničníci se přitom často potýkají s násilnými střety.
Humanitární organizace, jako Lékaři bez hranic, poukazují na špatné podmínky, kterým migranti čelí. Mnozí z nich tráví týdny v lesích bez přístřeší, potravin a základní pomoci. Organizace evidují případy fyzického násilí, vyčerpání a psychické zátěže.
Polsko, které momentálně předsedá Radě EU, získalo podporu unie pro dočasné pozastavení azylových práv při hrozbě migrace „zbraněmi sousedů“. Premiér Tusk čelí před prezidentskými volbami rostoucímu politickému tlaku, ale trvá na tom, že pevné migrační politiky jsou nezbytné pro zachování demokracie. „Musíme ukázat, že demokratické státy dokáží efektivně chránit své hranice,“ zdůraznil Tusk.
